|
|
Hodnotící škály v ošetřovatelském procesu u dětí
BENEDIKTOVÁ, Anna
Současný stav Ošetřovatelský proces je nedílnou součástí kvalitní ošetřovatelské péče v pediatrii. Tento proces obsahuje mnoho jednotlivých složek, které dovedou společně vytvořit celek, který nejen napomáhá sestrám, ale také zpříjemňuje pacientům pobyt v nemocničních zařízeních. Jednou ze složek jsou hodnotící a měřící škály. Ty mohou být zaměřené na bolest, vědomí, nutrici či riziko pádu. Cílem práce Bylo zorientovat se v hodnotících a měřících škálách v pediatrii a zjistit jejich uplatnění v ošetřovatelském procesu na vybraných pracovištích dětských odděleních. Nejprve jsme zjišťovali, jaké hodnotící škály lze uplatnit v ošetřovatelském procesu u dětí. Poté následovaly rozhovory, ve kterých jsme se zaměřili na hodnotící škály používané na vybraných pracovištích a jak sestry nahlížejí na používání hodnotících škál. Metodika Výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi jsme vyhledávali v odborné literatuře hodnotící a měřící škály v pediatrii. V druhé fázi jsme prováděli hloubkové rozhovory, které se uskutečnily se sestrami, které pracujícími na standardních odděleních nebo na JIP. Výzkumné šetření bylo zpracované formou vyhledávání informací z literatury a také za pomoci hloubkových rozhovorů se sestrami na námi vybraných odděleních. Sběr dat probíhal od ledna do června roku 2023. Všechny rozhovory byly nahrány na diktafon a následně přepsány do programu MS Word. K analýze a kódování dat byla požita metoda "tužka papír". Následně byla data rozčleněna na celky, ke kterým byly přiřazeny příslušné kódy a ty byly seskupovány do kategorií. Tyto kategorie a podkategorie byly následně zpracovány do přehledných schémat a podrobně popsány. Výsledky Z výzkumu jsme zjistili, že na hodnocení bolesti je mnoho škál, a ne všechny lze aplikovat na stejný věk. Na každou ze škál je navíc potřebné vyhledat správnou tabulku či techniku a každá je ve výsledku jinak hodnocená. Sestry znají hodnotící škály, které využívají na odděleních a vědí, k čemu slouží, ale neznají jejich přesné názvy, nýbrž spíše obecné k dané hodnotící problematice. Většina sester mluvila na obecné rovině, jako například "hodnocení bolesti", "hodnocení rizika pádu", "hodnocení vědomí". Ne všechna pracoviště využívají stejné hodnotící techniky a ani všechny stejné hodnotící oblasti. Závěr Z výsledků vyplívá, že hodnotící škály jsou nezbytnou součástí ošetřovatelské dokumentace. Bylo použito již mnoho hodnotících škál, tudíž si většina odděleních dovede vybrat jednu, která jim na danou problematiku bude vyhovovat a také to tak námi vybraná pracoviště učinila. Důležité je však zvolit tu správnou s ohledem na věk a psychomotorický vývoj dítěte. Tato bakalářská práce může být využita v teoretické i praktické části výuky v Pediatrickém ošetřovatelství. Hodnotící techniky lze využít při odborné praxi na daných pracovištích nebo můžeme nabídnout hodnotící škálu na hodnocení bolesti, kterou jsme vymysleli. Mohla by pomoci sestrám v diagnostikování a určování stupně bolesti u všech věkových kategoriích.
|
|
|
Hodnotící škály v traumatologii
PROKOPOVÁ, Martina
Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Převážnou část obsahu teoretické části zaujímá popis jednotlivých škál a testů používaných pro různé oblasti. Stručně byla nastíněna i problematika oboru traumatologie, její historie, ošetřovatelské péče a traumacenter České republiky. V této části nalezneme i informace týkající se ošetřovatelské dokumentace, jejíž součástí hodnotící škály jsou. První celek výzkumné části diplomové práce byl realizován formou kvalitativního šetření na základě polostrukturovaných rozhovorů se zdravotními sestrami pracujícími na traumatologickém oddělení. Po skončení tohoto šetření byly výsledky do detailu podrobeny zkoumání pomocí kódování a kategorizace. Nejdůležitější odpovědi dotázaných pak byly znázorněny ve schématech, která byla vytvořena dle stanovených kategorií. Pro druhý celek byl zvolen kvantitativní výzkum prováděný formou nestandardizovaného dotazníku s celkovým počtem 110 dotázaných. Výsledky dotazníkového šetření byly statisticky zpracovány. V souvislosti s výzkumným šetřením bylo stanoveno pět výzkumných otázek a dvě hypotézy. Cílem této práce bylo zjistit využití škál pro hodnocení pacienta v traumatologii a zároveň zmapovat pohled sester na problematiku hodnotících škál a jejich využití v tomto oboru. Dle statistických výsledků platí, že názor sester na hodnotící škály je v případě některých škál ovlivněn délkou praxe i výší dosaženého vzdělání. Výsledky výzkumného šetření dále přinesly závěr, že hodnotící techniky jsou sestrami vnímány pozitivně. S jejich pomocí je možné jednoduchým způsobem zhodnotit pacientovi dovednosti, potřeby a problémy související s ošetřovatelskou péčí. Dle výzkumného šetření však sestry některé ze škál nevnímají jako objektivní, v případě některých položek totiž dochází k promítání subjektivního vnímání do procesu hodnocení. Důvodem je však nedostatek informací, které sestrám chybí při používání škál. Sestry jsou si vědomy výhod, které pramení z používání těchto škál, ale vadí jim čas strávený jejich vyplňováním. Zápasení s časem je, však neustálý problém se kterým se sestry při své práci potýkají, je to dáno neúměrným množstvím úkolů zapříčiněným nedostatkem personálu. To je také důvod, proč nelze očekávat větší zájem o jejich inovaci. V traumatologickém oboru dle dostupných výsledků své největší uplatnění nalezne škála VAS a GCS.
|
|
|
Hodnotící škály v traumatologii
PROKOPOVÁ, Martina
Moderní rytmus života (technizace, zvyšující se intenzita sportu, motorismus) má za následek přibývání úrazů i zvyšování jejich závažnosti. Vzrůstá i počet těžkých úrazů a polytraumat. V žebříčku příčin úmrtí jsou úrazy na prvním místě především u dětí a dospělých ve věku do 35 let. Traumatologie se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou úrazů, které se týkají měkkých tkání, kostí a kloubů. Traumatologii bychom měli brát jako komplexní diagnostiko-terapeutický proces, do kterého patří odběr anamnézy, klinické vyšetření a zobrazovací metody. Na základě tohoto vyšetření se poté stanoví diagnóza, následují terapeutické úvahy a pacient je eventuálně indikován k operačnímu řešení. Hodnotící škály v ošetřovatelství tvoří nedílnou součást ošetřovatelské dokumentace. S jejich pomocí lze velmi dobře definovat předmět pozorování a způsob hodnocení (skórování vybraných projevů). Na základě získaných informací lze poté přesně identifikovat, objektivizovat a dokumentovat vzniklé problémy, související s ošetřovatelskou péčí. Výsledkem je nalezení adekvátního řešení problému a zkvalitnění ošetřovatelské péče. Sestry by proto měly být vybaveny základními dovednostmi, jak hodnotící škály využívat a jak s nimi pracovat. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje informace týkající se oboru traumatologie, její historie a traumacenter České republiky. Dále obsahuje informace týkající se ošetřovatelské dokumentace, jejíž součástí hodnotící škály jsou. Převážně jsme se zde však věnovali jednotlivým hodnotícím škálám pro posouzení stavu vědomí, pro posouzení rizika vzniku dekubitů, pro posouzení rizika pádu a pro měření stupně soběstačnosti. Mezi další škály, kterými jsme se zabývali, patří hodnocení bolesti, nutriční screening a screeningové testy pro hodnocení kognitivních funkcí. Tyto škály jsme dále podrobněji rozebírali. První celek výzkumné části diplomové práce byl realizován formou kvalitativního šetření na základě polostrukturovaných rozhovorů se zdravotními sestrami pracujícími na traumatologickém oddělení. Součástí rozhovorů byly jak otázky základní, tak otázky doplňující, které byly pokládány v případě potřeby až v průběhu rozhovorů s dotázanými. Výzkumné šetření probíhalo v měsíci dubnu v jednom z traumacenter České republiky. Po skončení tohoto šetření byly výsledky do detailu podrobeny zkoumání pomocí kódování a kategorizace. Nejdůležitější odpovědi dotázaných pak byly znázorněny ve schématech, která byla vytvořena dle stanovených kategorií. Pro druhý celek byl zvolen kvantitativní výzkum prováděný formou anonymního šetření - ankety s celkovým počtem 50 dotázaných. Tato technika byla vybrána jako podpora pro získaná kvalitativní data. Cílem této práce bylo zjistit využití škál pro hodnocení pacienta v traumatologii a zároveň zmapovat pohled sester na problematiku hodnotících škál a jejich využití v traumatologii. K dosažení cílů byly vytvořeny tyto otázky. VO1. Jaké hodnotící škály se v traumatologii pro hodnocení pacienta využívají? VO2. Jak mohou hodnotící škály přispět ke zkvalitnění péče o pacienta? VO3. Jsou výsledky hodnotících škál aktivně využívány pro stanovení intervencí při péči o pacienta? VO4. Jaký je názor sester na používání hodnotících škál v traumatologii? VO5. Jaké hodnotící škály sestrám v traumatologii vyhovují a jsou přínosné? Během výzkumného šetření bylo zjištěno, že na základě používání hodnotících škál dochází ke zkvalitnění péče. Hodnotící škály nám slouží k pravidelnému hodnocení stavu pacienta a k posouzení rizik, kterými je během hospitalizace ohrožen. Ačkoliv sestry vidí hodnotící škály jako přínosné, jsou pro ně na traumatologickém oddělení pouze dalším administrativním zatížením. Přesto jsou výsledky hodnotících škál aktivně využívány pro stanovení intervencí.
|
|
|
Bezpečí a kvalita poskytovaných zdravotnických služeb v oblasti perioperační péče
Panušková, Markéta ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Kolomazníková, Václava (oponent)
Bakalářská práce "Bezpečí a kvalita poskytovaných zdravotnických služeb v oblasti perioperační péče" se zabývá problematikou kontroly kvality ošetřovatelské péče ve vybraných lůžkových zdravotnických zařízeních a zároveň tématem prevence a řízení možných rizik souvisejících s poskytováním ošetřovatelské péče. Empirická část bakalářské práce se zaměřuje na informovanost perioperačních sester o využití a dodržování standardů, doporučených pracovních postupů a kontrole kvality ošetřovatelské péče na operačních sálech. Vlastní dotazníkové šetření bylo realizováno ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze 5 a souběžně ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze 2. Získaná data byla vyhodnocena pomocí programu Statistika CZ 12 a následně prezentována v tabulkách a v obrázcích. V závěrečné diskuzi byly získané informace porovnány s výsledky dříve realizovaných studií a byla stanovena doporučení pro zvyšování kvality a bezpečnosti ošetřovatelské péče na operačních sálech.
|
|
|
Využití hodnotících škál na oddělení následné péče
JINDRLOVÁ, Lenka
Současný stav: Hodnotící škály napomáhají sestrám k objektivnímu posouzení zdravotního stavu pacienta. Pomocí hodnotících škál je možné určit oblasti pacientových potřeb a plánovat intervence vedoucí k řešení jeho problémů. Na oddělení následné péče jsou hospitalizováni pacienti po stanovení základní diagnózy a stabilizaci jejich zdravotního stavu. Na tomto oddělení je poskytována ošetřovatelská péče a rehabilitační ošetřovatelství, fyzická a mentální aktivizace, nutriční péče, rehabilitace a odborná ergoterapie (Doležalová, 2011). Cílem výzkumného šetření bylo určit rozsah využití hodnotících škál na oddělení následné péče, popsat obsah jednotlivých hodnotících škál, zjistit názor sester na přínos hodnotících škál pro praxi a vyhodnotit úplnost a komplexnost práce sester s hodnotícími škálami. Metodika a výzkumný soubor: Výzkum byl realizovaná metodou kvalitativního výzkumného šetření provedeného technikami hloubkového rozhovoru, obsahové analýzy hodnotících škál a obsahové analýzy ošetřovatelské dokumentace. Rozhovory byly vedeny s pěti sestrami pracujícími na oddělení následné péče. Obsahová analýza byla zaměřena na 5 hodnotících škál, které sestry využívají při plánování ošetřovatelské péče a 10 vybraných komplexních ošetřovatelských dokumentací. Z výsledků vyplývá, že sestry využívají hodnotící škály Bartelův test základních všedních činností k posouzení soběstačnosti pacienta při vykonávání denních činností. Přepracovaná stupnice Nortonové slouží k určení rizika vzniku dekubitu, Rizikové faktory pádu k identifikaci rizika pádu, Hodnocení nutričního stavu ke stanovení rizika malnutrice a Bolest hodnocení a monitorace. Screening je prováděn u všech pacientů přijatých na oddělení do 24 hodin po příjmu, při změně stavu pacienta a v pravidelných intervalech jednou týdně. Bolest je hodnocena denně. Názor sester je pozitivní na první screening, avšak rescreening hodnotí participantky negativně především u soběstačných pacientů. Výsledky také ukazují, že práce sester s hodnotícími škálami je neúplná a nekomplexní. Bylo zjištěno, že nejsou dodržovány formální náležitosti záznamu, především opravy chybných záznamů, označení všech bodů hodnotících škál a správně sečteny body. K rescreeningu nedochází vždy v pravidelných intervalech a plánování ošetřovatelských intervencí v návaznosti na zjištěná rizika a rescreening jsou nedostatečná. Závěr a využití pro praxi: Výsledky předkládaného kvalitativního výzkumu nemohou být zevšeobecňovány. Pro verifikaci našich závěrů by bylo vhodné realizovat kvantitativní studii, jejíž cíle by bylo na širším souboru uzavřených nebo otevřených ošetřovatelských dokumentací vyhodnotit úplnost a komplexnost vedení hodnotících škál. Vzhledem ke zjištění chybného vyhodnocování hodnotících škál proběhl na Oddělení následné péče odborný seminář, prostřednictvím kterého byly sestry seznámeny s hodnotícími škálami, jejich využitím a prací s nimi. Součástí školení byla i prezentace výsledků výzkumného šetření.
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace na jednotce intenzivní péče
Matoušková, Lenka ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá ošetřovatelskou dokumentací na odděleních intenzivní a resuscitační péče. Teoretická část popisuje vývoj ošetřovatelského procesu a s ním spojené dokumentace v České republice, a dále řeší obsah a vedení ošetřovatelské dokumentace a legislativu s ní spojenou. Praktická část je provedena formou výzkumu - dotazníkového šetření. Celé šetření bylo provedeno v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze. Výzkum zjišťuje povědomí sester o ošetřovatelské dokumentaci, zabývá se způsoby práce s dokumentací na jednotlivých odděleních a zároveň řeší právní dopady nejasně vedené ošetřovatelské dokumentace. Jedním ze stěžejních bodů výzkumu je zjišťování spokojenosti sester s ošetřovatelskou dokumentací. Výzkum jasně dokazuje, že studium je důležitou součástí prvního kontaktu sester s problematikou vedení ošetřovatelské dokumentace. Dále je možné z výzkumu vyčíst, že sestry jsou v rámci zaškolování řádně informovány o ošetřovatelské dokumentaci a mají přehled i o legislativní úpravě vedení dokumentace a řešení situací vyplývajících z nesprávného zápisu. Klíčová slova: ošetřovatelský proces, ošetřovatelská dokumentace
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace v domácí ošetřovatelské péči
CHMELAŘOVÁ, Zdeňka
Ošetřovatelská dokumentace je i v současné době stále velmi diskutovaným tématem. Možná právě proto, že stále ještě mnoho zdravotnických pracovníků (lékařů i nelékařů) dostatečně nechápe důležitost a závažnost tohoto dokumentu. Dokumentace nejen že poskytuje validní informace o klientovi a jeho zdravotním stavu, ale také zajišťuje kontinualitu jeho ošetřovatelské péče a v neposlední řadě se stala důkazním materiálem v případě soudních sporů. Dokumentaci lze využít také pro školní a výzkumné účely. Domácí péče je obor, který se poslední dobou velmi rychle rozrůstá a nabírá na popularitě. Jako součást primární a komunitní péče zajišťuje klientovi ošetřování v jeho přirozeném, známem a domácím prostředí, což je pro něho velkou výhodou, neboť nemusí trávit dny v nemocničním zařízení, které je beztak ekonomicky náročnější. Domácí péče poskytuje zdravotní služby indikované ošetřujícím lékařem či praktikem a jsou hrazené zdravotní pojišťovnou. Tato diplomová práce se zabývá ošetřovatelskou dokumentací v agenturách domácí péče, kdy má za cíl popsat demografické vlivy na používání ošetřovatelské dokumentace, zjistit postoj sester z vybraných agentur domácí péče k ošetřovatelské dokumentaci a zanalyzovat ošetřovatelskou dokumentaci ve vybraných agenturách domácí péče. Diplomová práce je složena ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část se zabývá historií domácí péče, statistickými údaji ukazující na růst agentur, jejich zaměstnanců i klientů, poskytováním komplexní domácí péče a zdravotnickou dokumentací. Empirická část byla realizována formou kvalitativního výzkumného šetření. Informace byly shromažďovány technikou hloubkového rozhovoru, který byl sestaven z 1 identifikační otázky a dále 11 otevřených otázek, které tvořily rámec pro celý rozhovor. V tom se respondenti mohli individuálně vyjádřit k dané problematice v rozsahu, v jakém uznali za vhodný. Výzkumný soubor tvořilo 7 sester různého věku, vzdělání a délky praxe, které v současné době pracují v agentuře domácí péče. Vzhledem k obavám sester byla přislíbena totální anonymita, proto lze pouze sdělit, že šlo o sestry z ADP hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Doplňkový výzkum byl proveden v 7 agenturách domácí péče ze stejných regionů, avšak ani jedna sestra nenáleží k žádné agentuře z druhého šetření. V první fázi výzkumného šetření jsme zjišťovali ovlivnění sester demografickými vlivy, jako jsou věk, vzdělání či délka praxe na vedení ošetřovatelské dokumentace a vlastní postoj sester z vybraných agentur při vedení ošetřovatelské dokumentace. Výzkumný soubor tvořilo 7 sester pracující v agenturách domácí péče, které byly vybrány účelově a které byly ochotny na výzkumu spolupracovat. Ve druhé fázi výzkumného šetření jsme se snažili zanalyzovat jednotlivé ošetřovatelské dokumentace vybraných agentur domácí péče. Pro tuto část jsme vybrali 7 agentur, u kterých bylo jejich vedení pod příslibem anonymity ochotné spolupracovat. K výzkumnému šetření byly stanoveny tři cíle a tři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo popsat demografické vlivy na používání ošetřovatelské dokumentace. Druhým cílem bylo zjistit postoj sester z vybraných agentur domácí péče k ošetřovatelské dokumentaci. Třetím cílem bylo zanalyzovat ošetřovatelskou dokumentaci ve vybraných agenturách domácí péče. Na začátku šetření jsme položili tyto otázky: Ovlivňují vedení ošetřovatelské dokumentace demografické vlivy, jako jsou věk, vzdělání či délka praxe sestry? Jaký postoj k ošetřovatelské dokumentaci zaujímají sestry z vybraných agentur domácí péče? Korespondují jednotlivé části ošetřovatelské dokumentace s fázemi ošetřovatelského procesu? Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že sestry nejsou ovlivňovány demografickými vlivy při vedení ošetřovatelské dokumentace a že jejich postoj k vedení ošetřovatelské dokumentace je veskrze pozitivní, i když v některých agenturách mají stále velké mezery při vyplňování dokumentace.
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace ve vybraných zemích
ČERNÁ, Simona
Tato práce se zabývá ošetřovatelskou dokumentací v České republice a ve Spolkové republice Německo. Ošetřovatelská dokumentace je nedílnou, avšak samostatnou součástí zdravotnické dokumentace. Měla by odrážet úroveň poskytované ošetřovatelské péče a sloužit jako nástroj pro zvyšování její kvality. S ošetřovatelskou dokumentací úzce souvisí také ošetřovatelský proces, podle kterého by měla sestra pracovat. V úvodu teoretické části je definován pojem ošetřovatelská dokumentace v obou zemích. V další části jsou podrobně rozpracovány jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu a přiblížena problematika zjišťování kvality ošetřovatelské péče. Ošetřovatelská dokumentace slouží jako ukazatel kvality poskytované ošetřovatelské péče, která následně slouží jako podklad pro kontrolní činnost. K naplnění myšlenky této práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat názor sester na práci s ošetřovatelskou dokumentací ve vybraných zdravotnických zařízeních ve dvou vybraných zemích. Druhým cílem bylo porovnat ošetřovatelskou dokumentaci ve vybraných zdravotnických zařízeních ve dvou vybraných zemích. Dále byly položeny dvě výzkumné otázky: Jaký je názor sester na práci s ošetřovatelskou dokumentací v České republice a ve Spolkové republice Německo na vybraných nemocničních odděleních? V čem se liší ošetřovatelská dokumentace na vybraných odděleních v České republice a ve Spolkové republice Německo? Praktická část shrnuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, kterých bylo dosaženo na základě polostrukturovaného rozhovoru a analýzy dokumentace. První část výzkumného šetření představují rozhovory se sestrami, které byly zaznamenány nepřímým přepisem a dále byly zpracovány metodou otevřeného kódování. K sjednocení odpovědí byla využita technika "papír a tužka", která byla následně uspořádána do kategorií a podkategorií metodou "vyložení karet". Druhá část znázorňuje analýzu české a německé ošetřovatelské dokumentace. Provedeným výzkumným šetřením byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Z šetření na první výzkumnou otázku vyplývá, že české sestry vnímají dokumentaci jako nutnost systému. Při své práci ji však aktivně nepoužívají. Dále odpověděly, že veškeré činnosti, které u pacienta provádějí, zapisují zpětně. Německé sestry uvedly, že při obchůzkách nosí ošetřovatelskou dokumentaci na pokoj pacienta. Hlavním důvodem je prý zapsání činností ihned po provedení. Sestry tvrdí, že se tím zajistí nejen efektivita dokumentace, ale i ochrana pacienta. Rovněž uvádějí, že informace o pacientovi mají stále u sebe. Jsou navíc toho názoru, že bez kvalitně vedené dokumentace nemůže být kvalitně poskytovaná ošetřovatelská péče. Hlavním rozdílem mezi oběma nemocnicemi je fakt, že v německé nemocnici je prováděn audit otevřené ošetřovatelské dokumentace. To znamená, že vedení kontroluje především, zda je vykonáno to, co je zapsáno, tudíž péči provedenou u pacientů, kteří jsou ještě hospitalizováni. Oproti tomu je v české nemocnici audit uzavřené ošetřovatelské dokumentace, proto nejsou sestry nuceny dokumentaci aktivně používat. Většina sester se shodla na tom, že administrativy stále přibývá. Druhá výzkumná otázka byla zodpovězena na základě analýzy dokumentace, jež obnášela porovnání ošetřovatelské dokumentace ve vybraných zemích. Předmětem analýzy byla příjmová anamnéza, plán péče, jeho realizace a překladová ošetřovatelská zpráva. Německá dokumentace pro sestru představuje více bodů, které musí za svou směnu projít, než dokumentace v české nemocnici. Dále je více orientována na přímou péči s pacientem, jelikož přináší sestrám více informací o tom, co bylo u pacienta provedeno. Dá se říci, že takřka veškeré informace, které potřebuje sestra vědět k práci s pacientem, zjistí ze správně vedené ošetřovatelské dokumentace.
|
|
|
Prevence poranění v souvislosti s pády obyvatel Domova pro seniory.
SOUKUPOVÁ, Hana
Základním záměrem diplomové práce bylo zjištění, do jaké míry jsou všeobecné sestry schopny zajistit prevenci poranění v souvislosti s pády u seniorů. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. Teoretická část se skládá ze čtyř kapitol. Empirická část diplomové práce je vedena kvalitativní výzkumnou metodou. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor se seniory i se sestrami. Odpovědi byly shromážděny do přehledných schémat a kategorií, které jsou pak stručně popsány. Další použitou technikou bylo pozorování. Po rozhovorech probíhala podrobná analýza dokumentace, která zahrnovala rozbor chorobopisů seniorů se zaměřením na: lékařské diagnózy, na chronickou medikaci a na zpracování rizika pádu a jeho hodnocení. Pro účely diplomové práce byly vymezeny tři cíle a k nim se vztahující čtyři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit míru informovanosti o rizicích pádů u klientů. Druhým cílem bylo zjištění, jaký dyskomfort přináší používání speciální pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu při pádu v běžných denních aktivitách života seniorů. Třetím cílem bylo zjištění, jak se zdravotnickému personálu pracuje s klienty, kteří používají speciální pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu. V souvislosti s těmito cíli vznikly čtyři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zněla: Jaká je kvalita poskytovaných informací zdravotnickým personálem při preventivní intervenci v souvislosti s pády? Výzkumná otázka 2 zněla: Jaká je ochota klientů ke změně, směřující k prevenci pádů? Výzkumná otázka 3 zněla: Do jaké míry je ovlivněn komfort klienta při používání speciálních pomůcek, které zabraňují zranění kyčelního kloubu při pádu? Výzkumná otázka 4 zněla: Do jaké míry je ovlivněna práce zdravotnického personálu s klientem, který používá pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu při pádu? Z výsledků kvalitního šetření vyplynulo, že úroveň poskytovaných informací zdravotnickým personálem při preventivní intervenci v souvislosti s pády, je v rámci seznámení s rizikovými místy nedostačující. Především se ukázalo, že sestry dostatečně nesledují účinky chronické medikace, které mohou mít vliv na psychomotorický útlum seniora. Kompenzační pomůcky sestry dostatečně a vhodně nabízejí respondentům. Sestry prokázaly velmi dobrou znalost veškerých kompenzačních pomůcek, které mohou usnadnit seniorům soběstačnost. Problematická je také bezpečnost pokojů, zejména co se týká nejrůznějších výstupků nerovnosti v koupelnách. Tento problém musí vyřešit vedení Domova pro seniory. Výsledky nepotvrdily, že by klienti ochotu ke změně, která má směřovat k prevenci pádů, nevítali. Nicméně i dvou respondentů se nepodařilo zapojení do aktivit a udržení si kondice v souvislosti s pravidelným cvičením v Domově pro seniory. Výsledky dále nepotvrdily, že by komfort klienta při používání speciálních pomůcek, které zabraňují zranění kyčelního kloubu při pádu, byl nějak omezen. Dále z výsledků vyplynulo, že zdravotnický personál nepociťoval žádné omezení v práci se seniory, využívající tuto pomůcku. Zjištěné výsledky výzkumného šetření budou použity k opakovanému sezení se seniory a zejména také se sestrami. Vedení Domova pro seniory, společně se zdravotnickým personálem, vytváří edukační materiál. V něm jsou zaznamenána riziková místa, která mohou vést k případnému pádu seniora. Tyto výsledky by mohly sloužit i pro jiná zařízení, kde se zdravotnický personál věnuje péči o seniory. A v neposlední řadě také pro zdravotní pojišťovny, které by mohly v rámci primární prevence poskytovat tuto speciální pomůcku za alespoň částečnou úhradu.
|
|
|
Komparace ošetřování chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a ambulanci chirurgie
ŠUPLEROVÁ, Michaela
Současný stav:Péče o chronické rány představuje komplexní proces, který je aplikován rozdílnými intervencemi sestrou od praktického lékaře pro dospělé a sestrou z chirurgické ambulance. Způsob péče je ovlivněn rozdílným vybavením ordinací, zájmem implementovat moderní metody a samozřejmě nízkou participací pojišťoven k danému problému. Péče o chronické rány by měl provázet kompletní ošetřovatelský proces ve všech jeho fázích. Je nezbytný zájem vzdělávat se v dané problematice. Zkvalitňování a zavádění vlhkého hojení je většinou nakonec levnější, poněvadž zkracuje celkovou dobu léčení vedoucí ke spokojenosti pacienta. Cíle práce:Cílem diplomové práce bylo zhodnocení realizace ošetřovatelského procesu v péči o chronické rány v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci a zmapování vlivu vzdělání sester v péči o chronické rány. Výzkumné šetření analyzovalo kompetence sester v hojení chronických ran a zároveň metodu, jakou by si sestry vybraly pro ošetřování chronické rány tak, aby péče byla ve prospěch pacienta, v případě, kdyby jim tato kompetence náležela. V neposlední řadě jsme zmapovali okolnosti přijetí sestry specialistky jako partnera lékaře v péči o chronické rány a překážky realizace použití vlhkého hojení chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci. Metodika:Ke komparaci ošetřování chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci, bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Technikou sběru dat byl hloubkový rozhovor s předem připravenými otevřenými otázkami. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon, doslovně přepsány a následně analyzovány. Při analýze transkripce rozhovorů byla použita metoda otevřeného kódování, technikou "tužka a papír". Text rozhovorů byl redukován a segmentován na jednotlivé kódy. Kódy byly seskupeny podle podobnosti do analytických jednotek. Kategorie odpovědí byly prostřednictvím programu SmartArt v Microsoft Office Word 2007 uspořádány do přehledných schémat. Výsledky byly interpretovány za použití techniky "vyložení karet". V první části byly dotazovány sestry pracující u praktického lékaře pro dospělé a privátní chirurgické ambulanci. Druhou část tvořili praktičtí lékaři pro dospělé a ambulantní chirurgičtí lékaři. Výzkumný soubor:Výzkumný soubor byl tvořen 12 respondenty ze třech zdravotnických zařízení v Českých Budějovicích. První soubor tvořily tři sestry pracující v ordinaci praktického lékaře pro dospělé a tři sestry pracující v chirurgické ambulanci. Druhý soubor zahrnoval tři praktické lékařky pro dospělé, dva ambulantní chirurgy a jednu ženu chirurgickou lékařku. Šlo o záměrný výběr, který byl závislý na ochotě oslovených respondentů, se výzkumného šetření účastnit a byl ukončen v okamžiku teoretické saturace. Výsledky: Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že realizace moderního vlhkého hojení chronických ran probíhá více v ordinacích praktického lékaře pro dospělé než v ambulancích chirurgie. Lékaři a sestry z chirurgické ambulance nemají dostatek času na pravidelné převazy chronických ran. Spíše delegují preskripci na praktického lékaře. Chirurgická ambulance je aseptická a chtějí minimalizovat možné infekční nákazy. Mimo vlhké hojení lékaři používají i další moderní způsoby léčby jako je biostimulace laserem, biostimulační polarizované světlo a přístrojová lymfodrenáž. V ordinacích praktického lékaře je časový prostor pro dlouhodobou terapii chronických ran. Vzdělávání sester v péči o chronické rány neprobíhá na akademické půdě. Jen dvě sestry jsou vysokoškolsky vzdělané a ostatní sestry poznávají nové informace formou komerčních farmaceutických přednášek od farmaceutických reprezentantů.Tyto sestry mají absenci objektivního posouzení základních i specifických parametrů rány a následného postupu v péči o ně.Závěrem práce bylo vytvoření Ošetřovatelského plánu s mentální mapou péče při převazu chronické rány v ambulanci s použitím dokumentace, která je přehledná a dostupná na stránkách ČSLR.
|
host ::
RSS.